Naše sluneční soustava
Sluneční soustava je planetární systém hvězdy Slunce a je součástí galaxie Mléční dráha.
Sluneční soustava je tvořena tělesy různých druhů a velikostí. Centrálním tělesem je Slunce, ve kterém je soustředěna téměř celá její hmotnost (99.866 %). Dále ji tvoří osm planet, trpasličí planety, více než 150 měsíců planet, planetky, komety, meteroidy a další tělesa.
Abychom se dostali k úplnému počátku, který předcházel vzniku sluneční soustavy, musíme se vydat velmi hluboko do historie naší galaxie. Před sedmi miliardami let existovala v jednom z míst galaktickoho disku, přibližně 30 000 světelných let od jejího středu, skupina hvězd. Tyto hvězdy byly 10 až 100x hmotnější než naše dnešní Slunce. Tito dávní hvězdní giganti zaplatili za svou velkou hmotnost a impozantní zářivý výkon velmi krátkým životem, který byl zakončen gigantickou explozí - výbuchem supernovy, při kterém byl oblak mezihnězdného materiálu obohacen o prvky těžší než helium.
Poté nastalo období zdánlivého klidu, který trval 2 miliardy let, během něhož obří prachoplynový oblak kroužil kolem středu naší galaxie.
Teorie vzniku sluneční soustavy předpokládá, že před více naž 4,6 miliardami let udělil výbuch blízké supernovy počáteční impuls pro spuštění procesu smršťování prachoplynového oblaku. Tlaková vlna provázející výbuch supernovy přiměla mračno k pohybu. Částečky prachu a plynu se zformovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu mraku. Jak se mračno hroutilo, prach a plyny byly gravitační silou přitahovány do jeho středu, kde se zvyšovala teplota. Jádro mračna se ohřálo natolik, že v něm začala probíhat termonukleární reakce. Vzniklo Slunce a s ním se objevil sluneční vítr, jenž „odfoukl“ zbylý prach a plyn směrem od Slunce ke vznikajícím planetám. Malé částečky v mračnu do sebe začaly narážet a spojovat se do stále větších a větších kusů hmoty. Největší z nich se staly planetesimálami – základními kameny budoucích planet. Díky působení gravitace vznikaly stále větší objekty a nakonec celé planety, mnoho planetek a ještě více komet. Dále od středu byly teploty nižší, díky čemuž vznikli čtyři plynoví obři.
Z oblaku nevznikla pouze sluneční soustava, ale vzniklo souběžně několik set hvězd, které při svém vzniku vytvořily jednu z mnoha otevřených hvězdokup. Dnes se už tyto sestry Slunce a sluneční soustavy rozutekly do galaktického prostoru a jen stěží je najdeme.
